Stoupací pásy

Těsnění lyží jsou překryvy lyží, které zabraňují sklouznutí lyží při jízdě do kopce. Jejich vlastnosti zároveň umožňují volné klouzání z kopce. Při jejich výrobě se používají přírodní i umělé materiály. Jedním z nich je mohér, což je angorská kozí vlna. Syntetický nylon se také hojně používá. Lyžařské kůže se k lyžím připevňují dvěma způsoby - lepením nebo adhezí, kdy se k sobě lepí vrchní vrstvy fyzických těles. 

Rozdělení padákových těsnění podle konstrukčního materiálu má zásadní vliv na jejich přilnavost k zemi. Nejlepší klouzavé vlastnosti mají mohérové tuleně. Snadné klouzání po sněhu a ledu je možné také díky jejich nízké hmotnosti. Nevýhodou je průměrná přilnavost k povrchu a relativně nízká životnost. 

Nylonové kůže jsou méně náchylné k opotřebení. Mají také lepší přilnavost. Při jízdě do kopce však vyžadují větší výkon. Jejich nespornou výhodou je snadná péče. Mohér-nylon je kombinací obojího. 

Dalším aspektem je přesné přizpůsobení lyží. Existují tři způsoby určování velikosti. Pro začátečníky ve skialpinismu je nejlepší zvolit lyže, které jsou kompatibilní s vaším modelem lyží. Zkušenější uživatelé je mohou stříhat sami. Existují modely s klipem vpředu nebo vzadu. Chcete-li dosáhnout požadované délky, stačí po nasazení těsnění připevnit držák na druhou stranu. Pak už stačí jen upravit šířku v pase, a to tak, že ji zastřihnete ostrým nožem nebo nůžkami. Těsnění můžete zakoupit také na metry. Délku i šířku lyží si však budete muset upravit sami. 

Při nákupu těsnění byste se také měli rozhodnout, zda chcete model s lepidlem, nebo bez lepidla. Lepená těsnění jsou obvykle levnější než těsnění bez lepidla. Jejich výhodou je také to, že můžete oddělit použitou vrstvu lepidla a nanést novou. Nezapomeňte však na fólii: bez ní se obě části lepeného těsnění při sestavování k sobě přilepí. 

Těsnění bez lepidla neumožňují oddělit lyžařské vázání. Jsou však praktičtější. Gelovitá látka ulpívá pouze na lyži. Těsnění lze proto složit a uložit a při vyjmutí opět rozložit, protože obě poloviny těsnění se k sobě nelepí. Těsnění bez lepidla se také lépe čistí. Listy, stébla trávy a zemina po opláchnutí vodou opadají. 

Za zmínku stojí také přítomnost membrány. Jedná se o užitečný konstrukční prvek, který zabraňuje nasáknutí těsnění a ztrátě lepicích vlastností lepidla.