Obsah:
První asociace, která se vám při slově „trekking“ nejčastěji vybaví, je chůze po horách, což však plně nevystihuje podstatu této fyzické aktivity. Zjistěte, co je to trekking a jaké jsou jeho druhy. Podívejte se na tipy, které vám pomohou vstoupit do světa horské turistiky i mimo něj.
Název trekking je odvozen od anglického slova trek, což znamená putovat. Termín je spojován s Velkou migrací (Groot Trek), migrací Búrů, kteří ve 30. a 40. letech 19. století kolonizovali jižní část Afriky. V jihoafrickém jazyce se slovo Boer používá pro označení náročné pěší cesty. Podle slovníku polského jazyka PWN je trekking pěší výprava do exotické, obtížné a nepřístupné oblasti.
Jako treking se nejčastěji označuje několikadenní nebo delší túra, která se odehrává ve velmi náročném terénu a v obtížných klimatických podmínkách (např. v poušti, ledovci, džungli atd.). Trasa vede často mimo vyšlapané cesty a v opuštěných oblastech, spí se na ní ve stanu a veškeré vybavení si nesete s sebou, takže potřebujete správné vybavení a fyzickou přípravu.
Počátky trekingu jako turistické aktivity sahají do 50. let 20. století a jsou spojeny s britským plukovníkem Jimmym Robertsem. Legendární himálajský horolezec a cestovatel (jako první vystoupil v roce 1953 na šestitisícový vrchol Mera Peak) založil v roce 1964 v Nepálu trekingovou agenturu Mountain Travel, která pořádala expedice i pro lidi bez zkušeností s horskou turistikou. Činnost „otce trekingu“ (jako první použil slovo trekking pro výpravy na nejvyšší vrcholy Himálaje) ovlivnila i život Šerpů – horská turistika se stala jejich hlavním zdrojem příjmů a zaměstnání.
Vzhledem k široké škále míst, kde lze trekking provozovat, se tato forma aktivity dělí na několik typů.
Treking, který se střídavě označuje jako klasický treking, v sobě spojuje prvky pěší turistiky, tedy dlouhých a různě intenzivních procházek, a horolezectví.Ze světových trekových tras stojí za zmínku následující:
V Polsku patří mezi oblíbené trekingové trasy:
Základem tropického trekkingu je přechod exotických míst v horkém a vlhkém prostředí a kontakt s jedinečnou faunou a flórou. Často volenými destinacemi pro tuto turistickou aktivitu jsou: Kilimandžáro, džungle na ostrově Borneo (Danum Valley) nebo džungle v Chiang Mai (severní Thajsko).
Vztahuje se na cestování pouštními oblastmi, jako je poušť Gobi nebo Wadi Rum (Jordánsko). Jedná se o velmi náročnou formu trekingu kvůli vysokým teplotám, divoké zvěři, obrovským rozlohám, nedostatku stromů, které by poskytovaly úkryt před prudkým sluncem, klouzavému písku na dunách, značnému větru v noci nebo nedostatku příležitostí k pravidelnému koupání. Vyžaduje odpovídající přípravu, a to jak z hlediska vybavení, tak z hlediska fyzického.
Forma vhodná pro osoby v dobré fyzické kondici a se schopnostmi chůze po ledu, lezení a manipulace s vybavením, jako je cepín, sedací úvazek, skoby a jistící lano. Pokud se na takový trek vydáte a nemáte základní znalosti, je pro vás připraveno základní školení. Jednou z nejoblíbenějších destinací pro trekking po ledovcích je Island. Dalšími cíli jsou ledovce Steindal (Lyngynské Alpy), Aletschgletscher (největší ledovec v Alpách), Nigardsbreen a Jostedalsbreen (oba v Norsku).
Zahrnuje expedici napříč polárními oblastmi, např. arktickou tundrou, pobyt v drsných teplotách, jízdu se psím spřežením a obdivování např. bílých nocí. Obvykle vede mimo vyšlapané cesty, může zahrnovat přechody v ledové vodě a setkání s tučňáky nebo ledními medvědy. Polární trekking zahrnuje například výstup na nejvyšší vrchol Antarktidy Mount Vinson (4 892 m) nebo na grónskou horu Gunnbjørn (3 694 m).
Cílem tohoto typu trekingu je poznávání sopek a pozorování jejich činnosti (např. noční výstup na sopku Stromboli na Liparském souostroví v Tyrhénském moři). Túry probíhají v postvulkanickém terénu a na svazích samotných sopek.
Jak už název napovídá, hlavním místem této aktivity je řeka. Trekking po řece může mít například podobu kanoistiky a vyžaduje alespoň základní plavecké dovednosti, abyste se v případě problémů s počasím nebo převrácením mohli bezpečně dostat na břeh.
Několikadenní výlet se uskutečňuje na trekingovém kole s 28″ nebo 29″ plášti. Tento jednokolejný model má robustní konstrukci, která zvládne jízdu na zpevněném i přírodním povrchu. Díky možnosti montáže nosiče na kolo a brašen umožňuje dlouhé cesty včetně kempování.
Mezi hlavní výhody trekingu patří: možnost navštívit zajímavá, často těžko dostupná místa, užít si nezapomenutelné výhledy nebo blízký kontakt s přírodou. Zde je několik dalších důvodů pro pěší turistiku:
Treking je forma fyzické aktivity prakticky pro každého, stačí přizpůsobit typ, intenzitu a délku trasy individuálním schopnostem a zkušenostem. Trek lze rozdělit na vhodné etapy a absolvovat je podle schopností a potřeb. Pokud se jedná o váš první trek, zvolte klasickou a krátkou variantu a relativně jednoduchou trasu v nížinném terénu nebo s nízkým stoupáním.
Aby vás během treku nezaskočily povětrnostní nebo terénní podmínky, je nutné se vybavit vybavením a doplňky, které odpovídají charakteru expedice a její náročnosti. Následující položky považujte za základní vybavení pro každou expedici:
Než se vydáte na svou první velkou trekingovou výpravu, je dobré se seznámit s nejdůležitějšími pravidly, která na stezkách platí. Zjistěte, kde nemůžete chodit pěšky a jak se pohybovat v určeném terénu.