Tenis – pravidla hry. Servis, bodování, údery a tipy pro začátečníky

Sylwia Stwora-Petela 04.07.2024

Tenis je často označován za elitní sport, ale navzdory zdání ho hrají profesionálové i amatéři na kurtech po celém světě. Tento raketový sport si v Česku získal popularitu po úspěších mj: Tomáše Berdycha, Petry Kvítové, Markéty Vondroušové, Karolíny Muchové nebo Barbory Krejčíkové. Děláte své první tenisové krůčky nebo začínáte sledovat zápasy a chcete si udělat lepší představu o tom, o čem tato hra je? Seznamte se s pravidly tenisu, s tím, jak se získávají body, jak se podává a se základními tenisovými údery.

Počátky tenisu sahají až ke středověké hře jeu de paume („hra dlaní“), která se hrála nejčastěji ve Francii. V 16. století se ke hře přidala raketa. Historie moderního tenisu sahá do 19. století, kdy byla v Anglii vypracována první formální pravidla hry, včetně nahrazení kurtu o dvou trapézových polích obdélníkovou verzí. Hra, známá jako „real tennis“, byla přístupná jen vybraným a obvykle se hrála na speciálně upravených kurtech na zámcích nebo ve šlechtických sídlech. Postupem času a s rostoucí popularitou tenisu byla zavedena nová pravidla hry a vylepšení a první turnaj na kurtu upraveném pro venkovní hru se konal v roce 1874 v areálu londýnského Wimbledonu. Současně byly stanoveny standardní rozměry kurtu a tenisové rakety. V roce 1924 byla založena Mezinárodní tenisová federace (ITF – International Tennis Federation), která dohlíží na turnaje různých úrovní a reguluje je. V roce 1968 byl zaveden profesionální tenis a hráči získali možnost vyhrát takzvaný Grand Slam, což jsou 4 grandslamové turnaje v kalendářním roce: Australian Open, French Open (Roland Garros), Wimbledon a US Open.

V tenise existují 3 základní typy her:

  • dvouhra/singles – hra se týká dvou tenistů nebo dvou tenistek. Hrají na kurtu o délce 23,77 m a šířce 8,23 m;
  • čtyřhra/debl – soutěží týmy složené ze dvou hráčů stejného pohlaví. Hraje se na kurtu o rozměrech 23,77 x 10,97 m;
  • mix/smíšená hra – tým tvoří dvojice hráčů (tenista-tenistka) a hraje se na kurtu dlouhém 23,77 m a širokém 10,97 m.

Kromě toho hrajeme také tenis na invalidním vozíku, kde hráči hrají dvouhru nebo čtyřhru na speciálních invalidních vozících, plážový tenis nebo americkou čtyřhru (hraje se mezi třemi hráči – 2:1).

Co se týče typů kurtů, vzhledem k tzv. rychlosti povrchu (rychlost, jakou se míč odráží od země a určuje tempo a styl hry) je dělíme na:

  • zemité tzv. antuka (Clay) – výrazný oranžový povrch (v USA je zbarven zeleně) je popisován jako nejpomalejší, protože díky nerovnostem dochází ke ztrátě rychlosti odrazu. Zároveň se míč po kontaktu s antukou odráží vysoko. Povrch umožňuje klouzání. Na antukových kurtech (např. Roland Garros) se obvykle hrají dlouhé a divácky atraktivní zápasy;
  • travnaté (Grass)- nejrychlejší typ povrchu, který se nachází mimo jiné na kurtech na Wimbledonu. Díky nízkému a dynamickému odskoku míče vyžaduje hra na travnatém kurtu rychlé reakce a obvykle zahrnuje krátké výměny;
  • tvrdé (Hard) – vyrobený z akrylátu (např. kurty na Australian Open), betonu nebo asfaltu, jedná se o rychlý nebo středně rychlý typ povrchu. Díky hladkému povrchu se míč odráží rychle a středně vysoko. Na tvrdém kurtu není možné provádět skluzy, což mimo jiné obnáší: silnější práci nohou a více kroků;
  • kobercové (Carpet)– mají například podobu umělého trávníku nebo koberce a lze je rozvinout jako klasický koberec. Používají se pro stavbu kurtů pro halové tenisové akce. Tento typ povrchu se vyznačuje rychlým a nízkým až středně vysokým odskokem míče, ale také snadným načasováním míče.

V našem článku se podíváme na základní pravidla tenisu. Hraje se na speciálně upraveném kurtu obdélníkového tvaru, který má značení v podobě:

  • základní linie (baseline) – nachází se nejdále od sítě a je s ní rovnoběžná. Měří 10,16 cm na šířku;
  • postranní čáry – vymezují boční rozsah hrací plochy ve dvouhře;
  • servisové čáry (jinými slovy přihrávky) – jsou ve vzdálenosti do 6,40 m od sítě;
  • středová čára – prochází svisle středem hřiště a rozděluje ho na dvě stejné poloviny;
  • koridor pro čtyřhru – prostor kurtu mezi postranní čarou pro dvouhru a postranní čarou pro čtyřhru/mikro čtyřhru.

Uprostřed hřiště se nachází síť připevněná ke sloupkům, která je po stranách zavěšena ve výšce 1,07 m a uprostřed je stažena do výšky 0,914 m.

Před začátkem zápasu si hráči stojící u sítě rozlosují polovinu kurtu. Rozhodčí zápasu si hodí mincí a podle toho, co padne a který hráč si vybral konkrétní označení, získá právo volby strany kurtu nebo výhodu prvního podání.

Servis

Výměnu zahajuje jeden z hráčů (podávající hráč). Musí být provedena za servisní čáru (když noha vstoupí na čáru, máme tzv. foot fault), míč musí být zasažen nad úrovní hlavy a s ní dopadnout do určitého prostoru na opačné straně kurtu. V tenise existuje několik typů servisu: plochý, topspin nebo slice. Po podání musí míček přejít přes síť a dotknout se protilehlého pole, abyste získali bod. Pokud se míček odrazí od sítě a dopadne do protějšího dvorce, máme tu síť a druhé podání. Pokud je opakované podání chybné (tzv. dvojchyba servisu, kdy míč spadne do sítě na straně podávajícího, dotkne se sítě nebo spadne mimo hrací pole apod), bod získává soupeř.

V případě čtyřhry nebo smíšené hry určí hráči družstva podávajícího v první hře. Druhý hráč pak bude podávat ve třetím gemu. Ve druhém a čtvrtém gemu zahajuje hru soupeř.

Bodování

Body v tenise se získávají za vyhrané zápasy a sety a systém je založen na sekvenci bodů, které nabývají hodnot:

  • 0 – bez bodu;
  • 15 – 1 bod;
  • 30 – 2 body;
  • 40 – 3 body;
  • gem – 4 body.

Například v tenise můžeme mít skóre: 15-0, 15-15, 15-30, 40-15, 30-40 atd. V případě skóre 40-40, takzvané rovnováhy, nastává “ deuce„. V této situaci musí hráč vyhrát další bod, ale musí tak učinit dvakrát za sebou, aby hru vyhrál. Dalším způsobem, jak hrát set v nerozhodné situaci, je takzvaný „tie-break„, kdy se hraje tak dlouho, dokud jeden z hráčů nemá sedm bodů a dvoubodovou výhodu nad soupeřem.

Set je vyhrán po 6 vyhraných hrách a zápas pokračuje, dokud jeden z hráčů nevyhraje 2 nebo 3 sety (např. mužské turnaje Australian Open nebo zápasy Davisova poháru). Match point je mečbol, což je úder, který dělí hráče od vítězství v celém zápase.

Cílem každé výměny je zasáhnout míč takovým způsobem, aby ho soupeř nedokázal odehrát nebo aby se odrazil takovým způsobem, že nebude schopen přeletět na druhou stranu kurtu přes síť nebo se dvakrát dotkne povrchu na straně odbíjejícího.

Break point je situace ve hře, kdy má servírující hráč šanci prolomit soupeřovo podání a vyhrát hru (např. za stavu 30-40). Pokud brejkbol využije a získá soupeřovu hru, vyhrává brejkbol, což znamená, že převzal soupeřovo podání a získal výhodu v zápase. Na druhou stranu, pokud podávající hráč brejkbol ubrání a získá hru, soupeř brejkbol nezíská a hra pokračuje. Pokud hráč vyhraje set na „0“, nazývá se to „kanár„, a pokud zápas vzdá ze zdravotních důvodů, nazývá se to „skreč„.

Změna stran

Změna strany kurtu probíhá:

  • po první, třetí a každé další liché hře během setu;
  • na konci setu, pokud není součet her v daném setu sudý, v tom případě se změna provede na konci první hry následujícího setu;
  • v tie-breaku se strany kurtu mění po každých šesti odehraných bodech.

Přestávky

Po zisku bodu je přestávka v tenise maximálně 20 sekund, při výměně stran kurtu 90 sekund a po skončení setu mohou hráči odpočívat 120 sekund. Pokud některý z hráčů utrpí zranění, může požádat o tzv. medical time-out neboli zdravotní přestávku.

Kromě podání, kterým celá výměna začíná, lze tenisový míček trefit několika dalšími způsoby:

  • forehand/forehend – je základní úder míče vnitřní stranou rakety. Pravák provádí forhend pravou rukou a levák levou rukou;
  • backhand/beckhend – další základní úder, tentokrát vnější stranou rakety. Levoruký tenista udeří z pravé strany, zatímco pravák z levé strany. Bekhend lze hrát jednou nebo oběma rukama;
  • servisní eso – takové podání míče, které zabrání soupeři v jeho dosažení a odražení;
  • volej – spočívá v úderu míče v letu předtím, než dopadne na kurt. Volley se obvykle provádí v reakci na krátký úder soupeře nebo při hře u sítě. Volej můžete udeřit z forhendu nebo bekhendu;
  • lob – v této tenisové hře má míček projít kolem soupeře tak, že ho přeletí a dopadne co nejblíže koncové čáře. Nejčastěji se lob provádí, když je soupeř blízko u sítě;
  • slice/slide – hra, při které se míč tzv. otočí. Po slice míč dopadá nízko na soupeřovu stranu a ztrácí rychlost, což ztěžuje soupeři účinný odraz;
  • passing shot – v tomto úderu je úkolem hráče přihrát míč soupeři do strany, když je blízko sítě nebo v obtížné pozici, kdy chce zahrát volej;
  • return – první úder míče po soupeřově podání;
  • smeč/smash – zahrnuje úder míče v nejvyšším bodě letu;
  • drop shot/kraťas– zahrání míče tak, aby dopadl těsně za síť na soupeřově straně. Drop shot se obvykle používá, když je soupeř blízko koncové čáry nebo za ní;
  • cross – úder míče tak, aby letěl šikmo přes kurt;
  • drive – tenisová hra, při níž úder míčku letí na soupeřovu stranu velkou rychlostí a s mírnou rotací;
  • topspin – úder zdola nahoru, při kterém míček získá horní rotaci a značnou rychlost;
  • tweener/hotdog – odraz míče mezi nohama, když je hráč otočen zády ke kurtu.

Pokud jste na začátku své tenisové cesty a přemýšlíte o výběru správné rakety, přečtěte si našeho průvodce:  Jakou tenisovou raketu vybrat ? Na Sportano.cz najdete širokou nabídku tenisového vybavení, včetně raket, míčků, oblečení, obuvi, omotávek, strun a dalšího příslušenství od uznávaných výrobců, jako jsou: Babolat, HEAD, Wilson, YONEX, Diadora, VICTOR, FILA, Lacoste, Mizuno, Slazenger nebo Tecnifibre.

Doporučené produkty