Obsah:
Zdá se, že chůze s trekingovými holemi je poměrně jednoduchá činnost a nevyžaduje osvojení správné techniky jejich používání. Ukazuje se však, že mnoho lidí používá trekingové hole nesprávně, čímž se nejen připravují o výhody tohoto způsobu chůze v horách, ale také riskují zranění. V našem článku se dozvíte, jak správně chodit s trekingovými holemi a jak z toho vytěžit maximum výhod.
Než se vydáte na trekingovou túru s trekingovými holemi, je nejdříve důležité zvolit správnou délku. Když se hole opírají o zem a ruka drží rukojeť, mělo by být předloktí rovnoběžné se zemí a tvořit s paží pravý úhel. Takto stanovená délka je minimální hodnotou. Hole s pevnou délkou jsou určeny pro chůzi po rovném nebo téměř rovném terénu. Je to proto, že při mírném stoupání nebo klesání nebude nutné přizpůsobovat jejich délku sklonu terénu. Pokud je terén rozmanitý nebo pokud je trasa plná strmých výstupů a sestupů či traverzů, tj. pohybu po svahu, jsou optimálním řešením nastavitelné trekové hole.
U trekingových holí s nastavitelnou délkou je třeba dbát na to, aby umožňovaly nejen prodloužení oproti původní naměřené délce, ale také zkrácení. Při strmých stoupáních se vyplatí je zkrátit, abyste pohodlně dosáhli výš a udrželi si stabilní polohu. Užitečné mohou být i nenastavitelné hole s o něco delší konstrukcí, než je dříve uvedená míra. Takový model se v případě potřeby jednoduše uchopí níže, čímž se délka hole na chvíli zkrátí.
Naopak prodloužení trekových holí je nutné při sestupu z prudkého svahu – usnadňuje to udržení rovnováhy. Stejně jako při lezení můžete využít specifického tvaru rukojeti a hůl ještě prodloužit. Většina rukojetí má v horní části hřeben, o který se můžete opřít vnitřní stranou ruky, což vám umožní získat několik či několik desítek centimetrů navíc.
Při každé změně délky tyče je nutné se ujistit, že je mechanismus, který to umožňuje, dobře zajištěn. Tyč, která se pod zatížením ohne, může způsobit nebezpečný pád.
Více informací o různých typech trekových holí, materiálech, ze kterých jsou vyrobeny, a podrobný návod, jak vybrat správnou velikost, si můžete přečíst v našem průvodci:
Jaké trekingové hole vybrat?To, jak držíme rukojeť, má obrovský vliv na potenciální výhody používání trekingových holí. Většina síly, kterou do opření o hole vkládáme, by se měla přenášet dolů nikoliv rukojetí, ale poutkem, které je připevněno k horní části rukojeti. Do tohoto poutka byste měli vložit ruku zespodu a poté uchopit rukojeť tak, abyste uchopili i poutko. Popruh pak prochází pod rukou a nahoře nad zápěstím. Pokud vložíte ruku do smyčky shora a utáhnete ji na rukojeti, pak pásku nedržíte, pak je úchop špatný.
Proč je jeden úchop správný a druhý ne?
Při správném úchopu se opíráme hlavně o pásek, takže prakticky není nutné dotahovat prsty na rukojeti. Abychom se při špatném úchopu mohli opřít o poutko, musíme si ho výrazně zmenšit, a to nám ztíží zasunutí nebo vyjmutí ruky z poutka. Tento problém by byl ještě nepříjemnější v zimě v pry silných rukavicích na sobě.
Správný úchop také zvyšuje bezpečnost. Pokud zakopnete nebo ztratíte rovnováhu na kluzkém povrchu, instinktivně tyč pustíte z ruky a ta bude viset na poutku pod zápěstím. Pokud upadneme – opět reflexivně – budeme se snažit pád zmírnit rukama, ve kterých už tyč nedržíme. Ve stejné situaci při nesprávném úchopu bude hůl viset v ruce a hrozí pád rukou přímo na rukojeť, a to může způsobit zranění.
Jakmile začneme chodit s trekingovými holemi, vyvstává otázka, jak to přesně dělat, protože ne pro každého je přirozené opírat se při kroku levou nohou o pravou hůl a při kroku pravou nohou o levou hůl. Stačí si však uvědomit, že použití opačné ruky, než je noha, kterou vykračujeme, nám zajistí lepší stabilitu, protože bod opření hole bude dále od druhého opěrného bodu, kterým je naše noha. Tato zásada platí jak při chůzi po rovině, tak při pohybu nahoru a dolů po přístupech.
Při rychlé chůzi může být nepohodlné opírat se o hole při každém kroku, protože po sobě jdoucí pohyby rukou následují příliš rychle a nakonec vyplýtváme tolik energie na „mávání“ rukama, kolik ušetříme opřením se o hole. Při běhu je pak nutné vynechat dva, nebo dokonce čtyři kroky. Udělejte dva kroky s holemi a další dva nebo čtyři kroky hole nepoužívejte. S trochou cviku okamžitě pocítíte, že chůze s holemi je mnohem efektivnější.
Při výstupu do velmi strmého kopce můžete také použít techniku vedení obou holí současně. Odrážením oběma rukama vytváříme mnohem větší sílu, která nás tlačí vzhůru, a navíc získáme třetí opěrný bod zvyšující stabilitu. Kdy se o hole opřeme – každý druhý krok, každý třetí krok nebo i méně často – je pak dáno především terénem a podkladem.
Při traverzech by bylo nejlepší jednu tyč zkrátit a druhou prodloužit tak, abychom se mohli pohodlně, bez ztráty rovnováhy, opřít o obě. Pokud je takový úsek stezky nebo cesty dlouhý, je to skutečně vhodné udělat. Stezky překonávající prudké svahy se však často berou cikcak, aby se snížil jejich sklon. Na takové stezce každou chvíli měníte polohu vůči svahu a jdete buď vpravo, nebo vlevo čelem k úseku svahu vedoucímu vzhůru. Výměna holí každých několik minut by byla značně nepříjemná, ale i k tomu existuje jednoduchý způsob. Tyč, která je vedena nad úrovní cesty, stačí na okamžik zkrátit a uchopit rukojeť co nejníže, zatímco tu, která je vedena pod úrovní cesty, je třeba uchopit, jako by sestupovala, a vnitřní stranu ruky opřít o horní část rukojeti tyče.
Aby mělo použití trekových holí požadovaný přínos, je třeba je zatížit. To samozřejmě neznamená snažit se pokaždé přenést na hůl co největší váhu, protože ji nechcete zarážet co nejhlouběji do země. Příliš mírným opřením se o tyče se však připravujeme o jeden z hlavních přínosů jejich používání, a to odlehčení tlaku na kyčelní, kolenní a hlezenní kloub. Proto byste se měli při každém pohybu holí snažit odlepit ji od země, stejně jako to děláte při běhu na lyžích nebo nordic walkingu.
Vzít si s sebou do hor hole samozřejmě neznamená, že je musíme používat neustále. Na delších úsecích trasy, kde necítíte potřebu je použít, je nemusíte nosit v ruce. Téměř všechny batohy mají na přední straně vyhrazená poutka pro připevnění trekových holí. Existují také modely, které jsou vybaveny řešením pro rychlé připevnění a odejmutí holí, aniž byste museli batoh sundávat. Nejčastěji se jedná o dvě poutka. Jedno se nachází ve spodní části batohu, poblíž spodního bodu uchycení výztuhy, a druhé zhruba v polovině této výztuhy. Toto řešení se nejlépe osvědčuje u skládacích turistických holí.
Obvykle máme k dispozici:
Je důležité používat správné hroty a talíře pro daný terén a podmínky. Při chůzi po asfaltu nebo silně kamenitém terénu by měly být na hroty holí nasazeny gumové hroty (obvykle dodávané výrobcem). Ty hole nejen chrání, ale především zvyšují přilnavost a eliminují nepříjemné klepání, které vytváří zpevněný hrot.
V tvrdém terénu můžeme chodit s holemi bez talířků. Malé talířky jsou užitečné při chůzi po písčitých nebo blátivých úsecích. V zimě budete potřebovat velké talířky. Nejde jen o pohodlí, ale především o bezpečnost. Při zimní túře po horské stezce se obvykle vydáte po stezce, která byla mnoho dní nebo týdnů upravována. Pokud však jen trochu sejdete ze stezky, ocitnete se v sypkém sněhu až po třísla. Hůl bez talířku se do takové půdy zapíchne prakticky bez odporu, takže nemáme šanci ji použít jako oporu. To bude mít za následek pád, a i když ne každý pád musí skončit zraněním, rozhodně bychom se měli takovým situacím vyhnout. Tyč zapíchnutá hluboko ve sněhu se také snadno ohne nebo zlomí, a to je stejně nežádoucí scénář. Talířek s velkým průměrem klade velký odpor (pokud máte možnost volby, je dobré nasadit ten největší, který máte k dispozici), a to zabraňuje zaboření tyče do sněhu.
Pokud jste se rozhodli chodit po horách s trekingovými holemi, je třeba mít na paměti nejen správnou techniku jejich používání, ale také výběr modelu pro vaši výšku a typ aktivity. Na Sportano.cz najdete široký výběr osvědčených
trekingových holí renomovaných značek – GABEL, LEKI, Masters, Kompredell, Black Diamond, Fizan, Viking, CampuS nebo La Sportiva.