Vystavení podchlazení: příčiny, příznaky, první pomoc

Sylwia Stwora-Petela 07.10.2022

Výskyt třesu může znamenat podchlazení. Nepodceňujte signál svého těla a najděte si bezpečné a teplé místo, kde se zahřejete, nebo si oblečte další vrstvu oblečení. Zjistěte, jak rozpoznat různé stavy podchlazení a jak by měla vypadat první pomoc.

Podchlazení, které se zaměnitelně označuje jako hypotermie, je stav, kdy je tělesná teplota nižší než 35 stupňů Celsia. Při podchlazení se tělo ochlazuje rychleji, než dokáže vytvořit teplo potřebné pro správnou funkci. Menší podchlazení obvykle končí nachlazením. V případě těžkého podchlazení, kdy tělesná teplota klesne pod 28 stupňů Celsia, nastává smrt.

Příčiny

K tělesnému podchlazení může dojít v důsledku dlouhodobého působení velmi nízkých teplot vzduchu (v kombinaci s vysokou vlhkostí) nebo vody (ochlazuje tělo rychleji než vzduch). Problém nejčastěji nastává v zimě, kdy například nepřizpůsobíme své oblečení povětrnostním podmínkám, zmokneme, chodíme na vysokohorské výpravy nebo mrože (koupání ve studené vodě). Podchlazení může být také způsobeno inhibicí metabolických procesů, některými chronickými onemocněními, podvýživou nebo antidepresivy či sedativy. Podchlazením jsou ohroženy i nedonošené děti narozené před 26.-28. týdnem těhotenství (nedostatek hnědé tukové tkáně).

Podchlazení způsobuje zpomalení všech životních procesů, což znamená nižší výkonnost, nesoustředěnost a nedostatečné vnímání okolí, což může v konečném důsledku vést k vážným nehodám ohrožujícím nejen zdraví, ale i život. Nejzávažnějším důsledkem podchlazení může být smrt. Existují 4 stupně podchlazení, od mírného, kdy je osoba při vědomí a dokáže se o sebe postarat, až po kritické, kdy dochází k zástavě srdce. Typ příznaků do značné míry závisí na stupni imunity jedince.

Mírné podchlazení je stav, kdy se tělesná teplota pohybuje mezi 35-32 stupni Celsia. Osoba je při vědomí, poněkud oslabená a vyděšená, ale schopná se o sebe postarat. Další příznaky:

  • silná třesavka;
  • dezorientace;
  • studené nohy a ruce, které jsou navíc bledé nebo modré;
  • závratě.

Příznaky mírného podchlazení:

  • tělesná teplota 32-28 stupňů Celsia;
  • osoba je při vědomí, ale ospalá, neschopná se o sebe postarat;
  • dochází k dezorientaci, apatii, problémům s koordinací a řečí;
  • absence třesu;
  • nepravidelný puls;
  • kůže na hrudi je na dotek chladná.

Akutní podchlazení se projevuje jako:

  • tělesná teplota mezi 28-24 stupni Celsia;
  • střední nebo špatný fyzický a duševní stav;
  • nedostatek pohybu;
  • apatie a nereagování na podněty;
  • neodpovídání na otázky;
  • ztráta vědomí;
  • kůže je na dotek ledová;
  • možnost srdeční zástavy.

Kritická hypotermie nastává, když tělesná teplota klesne pod 24 stupňů Celsia. Příznaky:

  • bezvědomí;
  • nedostatečné dýchání;
  • žádné známky prokrvení;
  • studená kůže sino-zelené barvy;
  • srdeční zástava.

Základním principem první pomoci při podchlazení je přizpůsobit zásah stupni podchlazení v těle. Tělo je třeba zahřívat postupně a pomalu (např. přikládáním mírně zahřátého ručníku na hlavu, záda, krk a stehna, aby se zabránilo dalším tepelným ztrátám) a tělo dostatečně hydratovat. Měly by se podávat teplé (ne horké) nápoje s přidaným cukrem. Pokud je oblečení mokré, je třeba je sundat/roztáhnout a přikrýt osobu dekou, spacím pytlem nebo teplým oblečením. Neustále sledujte postiženého a nenechte se zmást prohlášeními typu „jsem v pořádku“, „budu v pořádku“ apod., protože postižený může mít kvůli podchlazení potíže s vyhodnocením situace.

Pokud se stav nezlepší nebo se příznaky zhorší, je třeba vyhledat lékaře. Pokud postižený nedýchá nebo má nezjistitelný puls, zahajte resuscitaci a pokračujte v ní, dokud nepřijede lékařská služba nebo dokud postižený nenabude vědomí. Je třeba si uvědomit, že při akutním podchlazení pracuje srdce a plíce velmi pomalu, takže je nutné kontrolovat životní funkce až 1 minutu.

Jednou z nejzávažnějších chyb, kterých se lze dopustit při pokusu o pomoc podchlazenému člověku, je snaha o jeho náhlé zahřátí, např. přenesením do místnosti s velmi vysokou teplotou nebo ponořením (celého těla nebo jeho části) do horké vody. Účinky budou opačné než zamýšlené – dojde k tepelnému šoku, rozšíření cév a odtoku studené krve do jiných částí těla, což sníží celkové teplo. Nemasírujte také zmrzlé části těla, abyste nepoškodili kůži nebo je nepohybovali různými směry. Při podchlazení cirkuluje teplá krev především do srdce a mozku, aby se udržovala správná teplota pro jejich správnou funkci. V důsledku tohoto pohybu začne studená krev proudit rychleji, a jakmile se dostane do srdce, může způsobit, že přestane pracovat (tzv. afterdrop).

Existuje několik způsobů, jak snížit riziko podchlazení:

  • nosit oděv, který umožňuje volný pohyb (nesmí bránit cirkulaci) a který odpovídá okolní teplotě. Nejlepší je oblékat se ve vrstvách (cibule), abyste mohli regulovat svůj tepelný komfort podle svých potřeb. Tím se také zabrání přehřátí. Při nadměrném pocení a vystavení nízkým teplotám, chladnému dešti a větru se snáze prochladíte. Volte materiály, které jsou rychleschnoucí a dobře prodyšné pro pokožku (polyester, vlna atd.). Vyhněte se bavlně, která po nasáknutí vlhkosti dlouho schne, protože nepropouští vodu ven;
  • zvolte teplou obuv, která umožňuje pohyb prstů;
  • nosit doplňky, které chrání hlavu, uši a krk před chladem a ztrátou tepla (čepice, rukavice, šála nebo multifunkční zábal Buff);
  • vyhnout se stání na místě;
  • nepijte alkoholické nápoje (mohou způsobit podchlazení);
  • při plánování výletu do hor sledujte aktuální předpovědi počasí, snažte se trasu zorganizovat tak, abyste do bezpečného úkrytu dorazili před západem slunce, a mějte s sebou oteplovačky.
  • nepodnikejte nestandardní fyzické aktivity bez přípravy, např. horolezectví v neúplném oblečení.
Doporučené produkty